Letní pouť
O první srpnové neděli se v Častrově každoročně koná Letní někdo používá i název Národní pouť. Na podnět Spolku divadelních ochotníků Vrchlický a Sboru dobrovolných hasičů, za hojné pomoci častrovských občanů, byl v roce 1921 postaven v Dolním konci pomník zdejším 30ti vojínům padlým v 1. světové válce.
O první srpnové neděli se pak každoročně konala vzpomínková slavnost s průvodem obcí. V dopoledních hodinách byla sloužena mše svatá. Po obědě se občané shromáždili u horní hospody. Ve skupinách, které byly tvořeny skauty, děvčaty v krojích a v období po druhé světové válce i jezdci selské jízdy na koních představované Františkem Čekalem a Janem Fuxou, se pak za doprovodu dechových hudeb přemístili k dolnímu pomníku. Zde probíhaly slavnostní proslovy, ve kterých bylo vzpomenuto na oběti války a válečné útrapy. Někteří ze současných pamětníků si vzpomínají na slova bývalého tajemníka obce a režiséra divadelních ochotníků Emanuela Snížka, bývalého starosty Josefa Houšky /starostoval v létech 1938 – 1948/, řídícího učitele častrovského rodáka Františka Šestáka, Dr. Soudka, představitele lidové strany z Pelhřimova, či pozdějšího představitele tehdejší vládnoucí strany Josefa Jíry. V parku pod lipami u kostela býval koncert dechových hudeb. V obou hospodách, horní i u Karbašů, pak probíhaly pouťové veselice.
Po celou neděli byly k dispozici pouťové atrakce.
Protože o hlavní Mikulášské pouti (zimní pouti) nebyly vhodné podmínky pro pouťové kramáře a provozovatele atrakcí ujali se tito nové letní tradice.
Letní pouť v Častrově je zachována i v době současné. Obec uctívá památku obětí světových válek položením věnců k pomníkům. Pravidelně se konají taneční zábavy a v posledních létech nedělní posezení u kulturního domu.
V kostele sv. Mikuláše bývá sloužena nedělní pouťová mše svaté, která je obětována za oběti obou světových válek i za oběti násilných režimů nacismu a komunismu.
Zimní pouť v Častrově
V Častrově slavíme také zimní pouť. Připadá na neděli po svátku sv. Mikuláše, kterému je zasvěcen častrovský kostel.
Založil jej majitel kamenického panství Dobeš z Bechyně kolem roku 1350. Původně se jednalo o stavbu vystavěnou v gotickém slohu. V 17. století byl kostel barokně přestavěn. Díky tomuto stánku známe první písemnou zmínku o naší obci.
Sv. Mikuláš žil ve 4. století jako biskup v Miře na jihozápadě Malé Asie, dnešním Turecku. Panuje o něm legenda o jeho dobrých skutcích – obdarování chudých, hlavně dětí. Od 11. století je to jeden z nejpopulárnějších světců. Svatému Mikuláši je zasvěceno mnoho kostelů nejen u nás, ale hlavně v Německu. I naše diecézní katedrála v Českých Budějovicích je zasvěcena tomuto světci. Jeho svátek 6. prosince je u nás provázen lidovými zvyky spojenými s nadílkou dětem. V naší farnosti se vždy držela jako poutní slavnost první neděle po svátku sv. Mikuláše. O této neděli se v kostele sloužily dvě mše svaté, ranní v 8 hodin a velká v 11 hodin. I když to bylo v zimě, stávalo u kostela několik stánků okolních cukrářů, hlavně s cukrovinkami.
Pamatuji si z mládí, že k nám pravidelně jezdili pan Janků a pan Povolný z Počátek, pan Mezera z Kamenice nad Lipou či pan Hábych z Horní Cerekve. Do domácností se sjížděli příbuzní na pouťový oběd, hlavně s pečenou husou a na odpolední pouťovou besedu k přátelskému posezení, jak se říká – jako o pouti. Na pouťový večer vzhledem k adventní době, kdy nebyly vhodné taneční zábavy, hrávali místní ochotníci pravidelně divadelní představení.
Po roce 1921, kdy byl v Častrově odhalen pomník padlým v 1. světové válce a pak každoročně o první srpnové neděli se u pomníku konala vzpomínková slavnost, začali při této příležitosti k nám zajíždět pouťoví a kolotočníci. Tato slavnost o prvé srpnové neděli se vžila jako pouť Národní a držely se pouti dvě – letní a zimní. Zimní pouť však, hlavně v době socializmu, začala postupně zanikat. Přesto tato zimní – Mikulášská pouť, by měla zůstat pro naši farnost jako pouť hlavní, na počest světce, kterému je zasvěcen náš kostel.
dle vzpomínek Miroslava Houšky, st.