Roku 1711 odkoupil od cizácké a nedobré šlechty vesnice Častrov, Metánov a nově vzniklou osadu Berky (Perky) hrabě Jindřich Daun. Zřídil si zde malé panství Častrov. Přestavuje v Častrově dosavadní tvrz na barokní zámek. Panství má 3 dvory. Velkostatek Častrov, Metánov a Starou Huť (Barborku). Na Barborce je vedle statku také sklárna a tři stavení pro dělníky.
V roce 1721 kupuje častrovské panství hrabě František Karel Ebelín z Friedbergu, císařský rada a přísedící komorního a lenního soudu v Praze. Je to doba hospodářského rozkvětu obce. Majitel zakládá v Častrově pivovar, který dodává pivo až do Jindřichova Hradce, a vinopalnu. Rytíř Ebelín provádí přestavbu původně gotického častrovského kostela do současné barokní podoby. Roku 1722 byla stavba dovedena pod střechu a v dalších letech dokončena.
Roku 1749 odkupuje panství Častrov bohatý sklářský mistr František Karel Adler – kutnohorský měšťan. Na jeho žádost byla v roce 1761 obnovena fara v místech dnešního čp. 33, kostel získává opět svého vlastního kněze. Je založena škola, v níž vyučoval pravděpodobně sám pan farář. Adler zakládá další osadu Novou Huť (Drážďany). Je tu otevřena sklárna, která provozuje až 10 pánví. Osada má 6 stavení.
Potom byl častrovskou vrchností po nějaký čas, asi do roku 1790, Josef Antonín, rytíř z Ehrenfeldu. Od něho kupuje celé častrovské panství bohatý jihlavský měšťan Jan Weiss. Jeho smrtí roku 1822 končí období samostatného častrovského panství, které začalo r. 1711 a trvalo tak 111 let. V této době zažily naše vesnice doposud největšího rozmachu. Navíc byla roku 1781 částečně omezena robota poddaných.
Po smrti Jana Weisse přišel celý jeho majetek do veřejné dražby, v níž kupuje častrovské panství majitel Kamenice hrabě Karel Rey. Ten staví v Častrově novou faru č.p. 72.
Za sedm let roku 1829 kupuje od zadlužené vdovy hraběnky Reyové častrovské panství a celou Kamenici vídeňský bankéř Jan Jindřich Geymüller. Ten nikdy na zdejším panství nebyl a roku 1835 přepustil obě panství svému synovi Jakubu Rudolfovi. Za něho byla v bouřlivém roce 1848 dne 7. září celkově zrušena robota i poddanství. Baron Jakub Rudolf Geymüller panoval v Kamenici od roku 1835 do roku 1896, tedy plných 61 let. Za jeho vrchnosti byl v roce 1839 postaven v Častrově nový pivovar (v místech starého kulturáku), ale bohužel také roku 1862 zbourán častrovský zámek. Podobný osud potkal i metánovský velkostatek, který byla vrchnost nucena pronajmout už ke konci r. 1847, ale stejně byl o deset let později z velké části zbourán. Zůstala zde jenom panská hájovna, v níž bydlíval pasák častrovského dvora. Kdy byl zrušen panský dvůr na Barborce, není známo.
Od roku 1848 se obce staly samostatnými správními celky, řízenými volenými zástupci a podléhajícími zemské samosprávě. Byly zrušeny všechny poddanské povinnosti. Lidé se mohli volně rozhodovat a stěhovat, protože pracovních příležitostí, a tím i prostředků pro obživu, bylo ve zdejším kraji poskrovnu. Docházelo k odchodu mnoha lidí do Ameriky. Zdejší lidé se živili převážně prací v zemědělství a v lese. Někteří zpracovávali len, jiní obráběli knoflíky (čamrdy). Častrovský velkostatek byl roku 1924 pozemkovou reformou zmenšen o 40 ha polí a luk, které byly převedeny 65 drobným žadatelům. Zbytkový statek pak kupuje Jaroslav Kraus a po něm Prokop Novák z Veselé. Ten je za socializace vesnice v roce 1952 ze statku vystěhován. Na krátký čas tak vzniká státní statek, který je později předán Zemědělskému družstvu Častrov.
