Metánov

Metánov se nachází 2 km jihozápadně od Častrova, na silnici k Žirovnici, v nadmořské výšce 615 m. Nejvíce obyvatel žilo v Metánově v roce 1910 a to 407, v současné době 118 stálých obyvatel.

První písemná zmínka o Metánově je z roku 1489. Metánov spolu s Častrovem byl převážně spojen s panstvím kamenickým a jeho držiteli. Školou, farností a hřbitovem s Častrovem.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Již před rokem 1870 stávala v Metánově malá kaplička (4x4m) v místě, kde je školní dvůr. Tato byla v roce 1870 zbourána pro získání místa na stavbu školy. V roce 1900 rozhodlo obecní zastupitelstvo postavit kapli novou. Stavba byla dokončena v roce 1902 a v srpnu 1903 vysvěcena k svátku Nanebevzetí P. Marie.

Jakub Hron

V Metánově se 4. června 1840 v č.p. 15 narodil Jakub Hron, zv. Metánovský, profesor, lidomudrum, básník, spisovatel, vynálezce. Po univerzitních studiích v Praze a Vídni působil jako kandidát profesury na gymnáziu v Opavě, Jindřichově Hradci a Hradci Králové, kde se stal roku 1886 definitivním profesorem. Ale již koncem roku 1897 je předčasně pensiován pro svou svéráznou podivínskou povahu a neústupnou pravdomluvnost. Odpočinek trávil v Praze, dál neúspěšně studoval, na vlastní náklad vydával knihy psané jeho osobitým jazykem, po kterých však nebyla poptávka. V roce 1910 se vrací do rodného Metánova, kde vymýšlel různé vynálezy, rád vycházel do přírody a navštěvoval přátele v okolních místech. Ačkoliv předpokládal, že se dožije sta let, zemřel 29. dubna 1921 na následky prochlazení. Pochován je na častrovském hřbitově.

Ke 155. výročí narození Jakuba Hrona byla na metánovské škole odhalena pamětní deska tomuto svéráznému rodákovi.   http://www.osjh.cz/

1. světová válka

Do 1. světové války narukovalo z Metánova 69 mužů, z nichž 18 ve válce položilo své životy. Jejich jména jsou zvěčněna na památníku u metánovské kaple, zřízeném občany v roce 1925. Jsou to:

  • Jan Fuxa,
  • Jan Hanousek,
  • František Holický,
  • Josef Jirsa,
  • Jan Kremlička,
  • Bartoloměj Másílko,
  • Matěj Minář,
  • František Minář,
  • Josef Míchalíček,
  • Karel Míchalíček,
  • František Musil,
  • František Musil,
  • František Nápravník,
  • František Němec,
  • František Severa,
  • František Šmol,
  • Petr Šmol,
  • František Šmol.

Metánovské družstvo

V roce 1950 založeno v Metánově menšinové JZD, čítající 18 členů. V roce 1951 zřízeno v Metánově Středisko strojní a traktorové stanice v Kamenici nad Lipou. Od roku 1956 JZD většinové, toto v roce 1961 sloučeno do JZD Předvoj v Častrově.


Starostové v Metánově:

  • 1850 – 1876    není známo 
  • 1877 – 1879    Jan Fuxa č.p. 39
  • 1880 – 1882    Václav Mazanec č.p. 19
  • 1883 – 1885    Jan Fuxa č.p. 39
  • 1886 – 1891    Jan Hanousek č.p. 10
  • 1892 – 1897    František Severa č.p. 3 
  • 1898 – 1901    Antonín Fuxa č.p. 6
  • 1901 – 1904    Vojtěch Kněžínek č.p. 25
  • 1904 – 1907    Matěj Hron č.p. 28
  • 1908 – 1911    František Mazanec č.p. 19
  • 1911 – 1919    Jan Fuxa č.p. 39 
  • 1919 – 1923    Jakub Mynář č.p. 47
  • 1923 – 1927    František Fuxa č.p. 6
  • 1927 – 1945    Antonín Hron č.p. 15

předsedové MNV:

  • 1946 –              František Krejčí č.p. 31
  •                         Ladislav Němec č.p. 49
  •          – 1957    Josef Kalaš č.p. 45
  • 1957 – 1964    František Míchalíček čp. 23

V roce 1964 byl Metánov sloučen pod Místní národní výbor v Častrově, dnešní Obec Častrov.

Metánovské lípy

01.01.2011

Od nepaměti si naši předkové sázeli u svých sídlišť lípy. Sázeli je i kolem posvátných míst, kostelů, kaplí, hřbitovů, ale i na volná prostranství. Do dnešní doby se nám zachovaly i lipové aleje kolem cest. Krásné lípy jsou i okolo silnice ze Ctiboře do Častrova.

Před několika léty jakoby lípy ztratily oblibu a začaly se na volná obecní prostranství, ale i na zahrady, vysazovat túje. Náš soused měl na zahradě vysázeno tolik tújí, že vloni na podzim jich 20 pořezal a té zahradě vůbec neublížil. Ba naopak. Netvrdím, že túje není pěkný strom, ale do toho vesnického koloritu se moc nehodí. Je to můj osobní názor, někteří čtenáři mohou mít názor opačný.

O lípách v Metánově

Čtyři lípy stály uprostřed obce, těsně u silnice. Když se prováděla kanalizace a asfaltovaly se obecní cesty, tři byly poraženy. Dvě košaté lípy stály před hasičskou zbrojnicí. Vede tudy kanalizace, obě lípy byly poraženy. U č.p. 20 před vchodem stála velká lípa a pod ní bývala lavička. Dnes tam není lavičky, ale ani ta krásná lípa. U č.p. 23 stojí nejstarší lípa v Metánově, kterou prý tam zasadil Karel Michalíček, co by chlapec, prý v roce 1907. Přišla první světová válka a Karel Michalíček byl také povolán bojovat, jak se říkalo, za císaře pána. Z té války se už nevrátil. Jeho jméno je mezi 18ti mladými muži, kteří v té válce položili své životy. Obec jim na věčnou paměť nechala postavit pomník, který byl slavnostně odhalen v roce 1925.

V prvním roce nového století (milénia) 2001 jsme vysadili na obecní pozemek, pod bývalou hájovnu, deset lip. Možná, že někdo řekne, symbolicky stačila zasadit jen jedna lípa. Myslím si, že když 10, je 10x větší naděje, že některý z těchto stromů, se dožije sto let.

Stane-li se tak, to už nás hlava bolet nebude. Pamatuji si, že jako kluk, když kvetly lípy, trhali jsme lipový květ, sušili a potom v době nepohody, hlavně na podzim a v zimě se z něho vařil lipový čaj. Ten se používal hlavně při chorobách z nachlazení a dýchacích cest.

Už staří Řekové obchodovali s bylinkami a dokazovali, jak jsou byliny zdraví lidskému prospěšné. Objevil se u nich bylinný odborník, lékař Hippokrates, který dokazoval, že lékař léčí, ale příroda uzdravuje. Jeho žák Aristoteles, též lékař, napsal na 400 spisů o účinku bylin na lidské zdraví.

Když o bylinkách, tak přidám recept na zdravý čaj z bylinek. Je to z té kategorie, jak se říká recept našich babiček. To už ale v dnešní době neplatí. Naše babičky ty nové, to jsou dámy v nejlepším věku. Ty pijí čaj s rumem, někdy to pijí i obráceně. Je to tedy recept našich prababiček, možná praprababiček.

To se vezmou dvě hrsti lipového květu, přidá se po jedné hrsti řebříčku, jitrocele, listí jahodníku, maliníku a černého rybízu, potom půl hrsti mateřídoušky, mařinky vonné, máty peprné, květu divizny a heřmánku, pak ještě hrst šípků a hrst jablečných slupek. Vše dobře usušené se promíchá a uzavře do nádoby. V čase potřeby jedna lžíce této směsi se přelije čtvrt litrem vařící vody. Po čtvrt hodině se scedí a pije se neslazené, nebo přislazené medem.

Dobrou chuť

Josef Zeman (t.č. kronikář Metánova)

Metánovská škola

01.01.2011

Od doby osvícenství, to je od začátku 18. století, vzniká přesvědčení, že vzdělané občanstvo je zárukou kulturního rozvoje státu. Tuto zásadu v praxi uplatňuje císařovna Marie Terezie. Vládla v létech 1740 – 1780. Za její vlády bylo nařízeno, že v každé farní obci, musí být zřízena škola. Prvními učiteli na školách byli kněží, sloužící na těchto farách. Kromě náboženství se vyučovalo číst, psát a počítat. Doplňkových předmětem bylo zaměstnání, které bylo v té obci běžné (zemědělství, lesnictví, tkalcovství apod.) Jednalo se o školy církevní. Marie Terezie zavedla od roku 1774 povinnou školní docházku dětí od šesti let. Pokračovatelem na rozvoji školství byl její syn císař Josef II. Vládl v létech 1780-1790. Za jeho vlády se školství osvobodilo od vlivu církve a škola se stala záležitostí veřejnou. Vznikají obecné školy a stát přenechává církvi jen vyučování náboženství. Pravidelný školní rok byl zaveden od 1. září 1784 do 30. června příštího roku.

Škola v Metánově

První žádost obecního zastupitelstva o povolení ke stavbě školy, byla zaslána na c.k. hejtmanství v Pelhřimově v roce 1894. Tato žádost byla vyřízena nepříznivě, s poukazováním na to, že děti to mají do Častrova blízko. V roce 1895 žádá znovu obecní zastupitelstvo o povolení ke stavbě školy. Tato žádost byla kladně vyřízena a na podzim tohoto roku vyměřila státní komise, s hejtmanstvím v Pelhřimově, místo pro stavbu školy. Hned v roce 1896 byly zaslány první plány na stavbu školy okresní školní radě na hejtmanství do Pelhřimova. Tyto plány nebyly schváleny a proto obecní zastupitelstvo zadalo vypracování nových plánů Janu Malinovskému, staviteli v Počátkách. Tyto nové plány již byly schváleny. Nebylo to asi jednoduché vyjednávání místních zastupitelů s nadřízenými orgány. Úřední moc jim často jejich snahu znepříjemňovala. Z jara roku 1897 bylo přikročeno k vlastní stavbě. Stavbu přízemní budovy naší školy provedl stavitel Jan Malinovský za úhrnnou sumu 8.000 zlatých. Už 27. 8. 1897 byla stavba uznána státní kolaudační komisí z Pelhřimova za vhodnou pro svůj účel a 12. 9. 1897 byla posvěcena panem děkanem Janem Fabiánem z Častrova. Škola byla vedena jako pobočka školy v Častrově do 31. prosince 1899. S platností od 1. ledna 1900, byla uznána jako samostatná jednotřídní Obecná škola v Metánově. Pro vysoký počet žactva v létech 1900 – 1908 (76 – 82 žáků), žádá okresní školní rada v Kamenici nad Lipou v roce 1908, místní školní radu o druhou třídu. Odůvodňuje to tím, že takový to stav dětí v jedné třídě je neúnosný. Byla proto navržena přístavba patra ke školní budově. Práce byla zadána Augustinu Myslíkovi, zednickému mistru ze Žirovnice. Ten tuto přístavbu započal na jaře v roce 1910 a dokončil v říjnu 1910, za celkovou cenu 17.500 korun. Při kolaudaci bylo okresním školním radou rozhodnuto, začít vyučovat v horní třídě až od 1. března 1911. Důvodem byly ještě mokré zdi a tím nezdravé prostředí pro žactvo. Už od roku 1910 počet dětí ve škole stále klesal až na stav 7 dětí ve školním roce 1951 – 1952. Z tohoto důvodu byla škola v Metánově krajským národním výborem v Jihlavě uzavřena. Stalo se to rozhodnutím ze dne 8. července 1952. Ředitel školy se žádá, aby veškerý inventář školy protokolárně předal místnímu národnímu výboru. Řídící učitel František Míka s jednou ze svých tříd Poslední učitel na zdejší škole, pan František Míka, učil v létech 1948 – 1952, založil v Metánově obecní kroniku, do které na konci svého působení napsal: „Dnes se nám zdá šálením smyslů docházka 86ti žáků do naší školy ve školním roce 1908 – 1909. Bohužel je pravdou, že tento stav žactva sice pomalu, ale jistě klesal rok od roku, až na dnešní stav 7. (V té době docházelo do měšťanské školy v Žirovnici 20 dětí). Důsledkem tohoto stavu, je dočasné uzavření školy v Metánově.

Při uzavírání těchto svých řádků, přeji z celého srdce milým občanům z Metánova, aby jejich krásná škola, opět co nejdříve plnila svůj posvátný úkol, to je, sloužila vzdělanosti občanů Metánova“. Bohužel toto krásné přání posledního učitele v Metánově se nenaplnilo a nikdy už se tak nestane.

 Josef Zeman (t.č. Kronikář Metánova)